Spalovna Termizo (Termické zpracování odpadů) je v Liberci od roku 1999, má kapacitu zpracování 117 000 t odpadů ročně – to je ½ odpadů vyprodukovaných v Libereckém kraji za rok.
Z těchto odpadů vyrobí teplo pro cca 17 000 domácností (tzn. cca 630 TJ tepla). Tím dokáže nahradit spálení zhruba 30 milionů m3 zemního plynu. Vlastní turbíny (3,5 MW + 1 MW) vyrobí za rok 26 GWh elektrické energie, což stačí pokrýt hod celé technologie spalovny a ještě do veřejné sítě dodat 16 GWh elektřiny, což je roční spotřeba cca 3 000 domácností.
Komunální odpad, který se zpracovává, obsahuje i látky, které mohou mít nebezpečné vlastnosti. Moderní spalovna zlikviduje tyto nebezpečné složky komunálního odpadu a její technologie je postavena tak, že z původního množství přijatého komunálního odpadu oddělí cca 100 tun toxických kovů ročně. Tyto materiály (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn) se v technologii spalovny převedou na stabilní a nerozpustné formy (kovy, oxidy, hydroxidy, sulfidy) a jsou předány na zabezpečenou skládku nebezpečných odpadů. Tím se prakticky eliminuje možnost kontaminace podzemní vody pod skládkami, což je alarmující nebezpečí hrozící v budoucnu lokalitám odkládajícím komunální odpad na málo zabezpečené skládky.
Po procesu spalování vzniknou zbytkové popeloviny (cca 1/3 váhy spáleného odpadu, tzn. cca 28 000 tun ročně, objemově je to cca 1/10 z původního objemu), které prošly žárem topeniště (až 1100 °C). Tyto popeloviny nemají nebezpečné vlastnosti a mají podobné vlastnosti jako stavební výrobky typu maltoviny. Popeloviny tedy lze s výhodou využívat jako stavební výrobek (např. pro výstavbu pozemních komunikací ve stavbě skládky, hrází, skládkových kazet apod.). Z popelovin se ročně vyseparuje cca 1200 tun železného šrotu pro hutě. Celková míra materiálového využití popelovin na výrobky je cca 97 %.
Budoucnost EU však spočívá v oběhovém hospodářství, které je založené na lepším využívání stále ubývajících zdrojů, a to jak domácnostmi, tak výrobními a průmyslovými podniky. Výrobky, které přestanou fungovat, by podle tohoto principu neměly skončit na skládce. Materiály, z nichž jsou vyrobeny, by měly být do maximální míry využívány dál, buď jako vedlejší produkty či zpětně získané látky.
Spaloven komunálních odpadů je v EU cca 460 s průměrnou kapacitou 180 000 tun ročně a zpracovávají tedy zhruba 80 mil tun komunálního odpadu (KO). Energetickým využitím KO produkují téměř 20 milionů tun popela (cca % ze vstupního KO). Je to jistě i v EU významná komodita a je třeba hledat všechny cesty, jak nastavit trend maximálního materiálového využívání tohoto kvalitního materiálu. To ovšem většina vyspělých států v EU dělá (Německo, severské státy, Holandsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Francie, Velká Británie atd.), ale v režimu odpadu. Jediná naše spalovna využívá tento cenný vedlejší produkt v režimu výrobku. Proto produkuje cca 0,3 % odpadu vztaženo na vstupní KO. Tedy téměř 100krát méně než jiné spalovny. To je nepochybně správná a žádaná cesta.
V EU vyrobí spalovny teplo pro 11 milionů domácností, elektrickou energii pro pohon vlastních strojů a 6 milionů domácností. Jedná se o ekologické využití nebezpečného odpadu (takové jsou ve skutečnosti vlastnosti tohoto odpadu) KO s mimořádně efektivní kogenerační technologii s účinnosti až 90%. Navíc KO obsahuje více než 70 % uhlíku, který nemá fosilní původ a jeho spalování nepřispívá tedy k oteplování planety. Dále lze materiálové využívat separované kovy (Fe, Al, Cu, Pb, Zn) recyklované z popelu separačními magnetickými a elektromagnetickými postupy. Tak tedy v praxi vypadá optimální varianta oběhového odpadového hospodářství v energetickém využívání KO.
Obtížným odpadem, který opakovaně vzniká činností člověka a může mít i nebezpečné vlastnosti, lze v našem zařízení nahradit neobnovitelné zdroje energií (mazut, zemní plyn) a primární suroviny (stavební hmoty, železná ruda). Je proto zbytečné funkci moderních spaloven démonizovat, neboť patří mezi nejmenší znečišťovatele životního prostředí a nejkvalitnější tepelné zdroje. Proto ani nepřekračuje žádný ohlašovací limit pro emise do ovzduší, vody a půdy v Integrovaném registru znečištění.
Předmětem podnikání společnosti je:
-
nakládání s odpady
-
výroba tepla
-
výroba elektřiny
-
podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady
-
provoz spaloven odpadu a zařízení schválených pro spoluspalování odpadu
-
výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd
Efekty moderní spalovny:
- použití nejmodernější technologie (BAT – Best Available Techniques),1
- bezpečné plnění nejpřísnějších emisí do ovzduší, vody, půdy,
- pevný odpad po spalování neobsahuje toxické organické látky – noPOPs (Persistent Organic Pollutants – perzistentní organické látky), energetické využívání vstupních odpadů přináší významné ekonomické efekty a lze jej materiálově využívat jako stavební výrobek
- z popelu lze recyklovat a materiálově využívat železo, dále slitiny hliníku a mědi; nejvyspělejší recyklační technologie umí získávat i olovo, zinek a sklo,
- odstraňování nebezpečných látek a katalytický rozklad POPs ve spalinách,
- vysoká účinnost kogenerační výroby tepla a elektřiny,
- náhrada primárních surovin – uhlí, mazut, kamenivo, cement, rudy železa a barevných kovů,
- snížení emise skleníkových plynů – CO2, metan,
- komunální odpad obsahuje více než 70 % uhlíku, který nemá fosilní původ a jeho spalování tedy nepřispívá k oteplování planety,
- vyloučení kontaminace podzemní pitné vody, která hrozí při prostém skládkování komunálního odpadu,
Vlastní průběh exkurze:
Zahájení – kinosál v infocentru
- Úvod – představení objektu a školení o bezpečnosti na exkurzi a v prostorách spalovny
- Krátký film o spalovně odpadů
- Seznámení s historií a současností spalovny
- Seznámení s použitými technologiemi a stručný výklad o fungování spaloven a jejich energetickém využití
- Diskuse a zapojení žáků do debaty
Vlastní prohlídka – provoz, velín
- Krátké shrnutí exkurze
- Rozdání pracovních listů a vysvětlení úkolů
- Debata – diskuse – otázky odpovědi
- Ukončení exkurze a přesun na autobus
Použité prameny:
